Výrobní technologie pro čínská zařízení na rafinaci ropy,-konkrétně reaktory na hydrozpracování, které slouží jako základní komponenty,-se vyvinula z asimilace dovážené technologie na nezávislou inovaci a nakonec dosáhla-přední světové úrovně.
Japan Steel Works vyrobila první hydroprocesní reaktor v roce 1963; Čína začala zvládat technologii výroby těchto reaktorů na konci 70. let.
V roce 1989 vyrobila společnost China First Heavy Industries (CFHI) v Číně první plně v tuzemsku vyráběný velký-kovaný-a-svařovaný hydroprocesní reaktor; v prosinci 1998 společnost CFHI zcela samostatně vyvinula kovaný-a svařovaný hydroprocesní reaktor třídy 1 000-tunový.
V letech 2003 až 2006 společnost CFHI úspěšně vyvinula tehdy největší hydrozpracovatelský reaktor na zkapalňování uhlí na světě (o hmotnosti 2 044 tun); v roce 2008 Čína poprvé vyvezla velký-tonážní kovaný-a-svařovaný hydroprocesní reaktor.
V roce 2019 byl dodán první čínský kal-reaktor (2 270 tun); v roce 2020 byl dokončen nejtěžší jediný hydroprocesní reaktor na světě (3 025 tun); v roce 2021 byl dokončen kovaný-a-svařovaný hydroprocesní reaktor s nejtlustší stěnou na světě (358 mm); a v dubnu 2024 společnost CFHI dokončila a dodala všech 12 největších světových 3000-tunových kalových-kovaných-a{18}}svařovaných hydrozpracujících reaktorů, což představuje trvalý milník v čínských výrobních kapacitách pro těžká petrochemická zařízení na úrovni 3000 tun.